Historie obce Pravlov
První zmínka o Pravlově se objevuje na konci 11. století. Jednalo se o starou trhovou osadu, která ležela na brodu řeky Jihlavy, později s mýtním mostem, na křižovatce velmi důležitých středověkých cest – od Znojma k Brnu a z Uher přes jižní Moravu, Pravlov až do Čech. Historik František Palacký píše o Pravlovu jako o městečku se župními úřady. V létech 1213 až 1225 se v zemských listinách vyskytuje také jméno pana Prosimíra, nazývaného „praefectus de Prauloe“. Odtud patrně vznikl název obce. Zřejmě zde v těch dobách stával hrad, asi dřevěný a vodní, neboť se píše k roku 1225 o tom, že právě na Pravlově se uskutečnila smlouva mezi paní Heilvidou ze Znojma na jedné straně a klášterem v Třebíči za přítomnosti Pana Prosimíra a mnohých „vzácných pánů“. Pravlov byl městečkem královským a to do roku 1323, neboť to dokládají dokumenty o výměně dolnokounického klášterního majetku Hajany a na Starém Brně za Pravlov. S králem Janem Lucemburským a královnou vdovou Eliškou v roce 1323. Stal se v tom roce majetkem kláštera a od té doby také součástí dolnokounického panství. Jeho další expanze jako města se zastavila a naopak se význam počal snižovat. Přesto však v roce 1486 dochází k tomu, že uherský král Matyáš, zeť Jiřího z Poděbrad jako vládnoucí král český udělil městečku Pravlovu spolu s pečetí i právo pečetit zeleným voskem, potvrdil jim znak, trhy a statut městečka a udělil i Hrdelní právo. Pravlov pak postupně nabývá charakter německé obce až v roce 1945 dochází k vysídlení zbývajících obyvatel hlásících se k německé národnosti a je jako součást bývalých Sudet osídlen českým obyvatelstvem.
Již v dávné minulosti, tedy v dobách prehistorických na jeho území a v okolí, díky poloze, strategickým a přírodním podmínkám, přítomnosti vody, důležité pro život lidí i zvěře, vedlo k tomu, že zde pobývali naši dávní předkové, lovili zde zvěř a později se začali na této lokalitě i usazovat na trvalou dobu. V Pravlově byl na konci 19. století uskutečněn nález kostí mamuta a spolu velmi zajímavý nález nástroje – harpuny, vyrobené z kořene mamutí stoličky. Nález byl popsán ve výroční zprávě Muzejního spolku v Brně r. 1893/1894-8 a je uložen v Moravském muzeu v Brně.
