Historie obce Útěchov
Jak přišla vesnice ke jménu Útěchov, německy Uttigsdorf, není dobře známo. Předpokládá se, že je odvozeno od majitele lenního dvora Hinkonise de Vtiechuow.
Po vymření moravské větve Rýzmburků v roce 1325 připadlo moravskotřebovské panství jako odúmrť moravskému markraběti, a ten je v roce 1327 zastavil Jindřichu mladšímu z Lipé. Ten je pak v roce 1365 zapsal markraběti Janu Jindřichovi Lucemburskému. Listina obsahuje výčet vesnic patřících k panství, mezi nimiž je jmenován i Útěchov. Počátkem 13. století povolal Boreš z Rýzmburka kolonisty ze středního Německa, aby vykáceli lesy a osídlili i méně výhodné polohy. Obec Útěchov patřila původně k českým vesnicím, které zde byly již před německou kolonizací. V polovině 13. století se začaly obce vylidňovat a v důsledku kolonizace postupně poněmčovat.
V té době stávala mezi Útěchovem a Dlouhou Loučkou, na pahorku dodnes zvaném Hrádek, vodní tvrz. O lokalitě se nedochovaly žádné písemné zmínky, ale podle nálezů keramiky lze její existenci datovat do konce 13. a 14. století. Byla velmi nesnadno přístupná, protože přístupu bránily tři rybníky, dnes již zaniklé. Objekt se skládal z vlastní tvrze a předhradí. Byl opevněn příkopem a náspem z hlíny a ze dřeva. Stopy valu a příkopu určují dodnes dispozici tvrze.
Dalšími majiteli moravskotřebovského panství pak byli pánové z Kunštátu a Postupic. Od Jiřího Hrabiše Kostky z Postupic koupil panství roku 1486 Ladislav z Boskovic. Boskovicové drželi panství do roku 1589, kdy Janem z Boskovic vymřeli po meči, a moravskotřebovsko s okolními vesnicemi připadlo Ladislavovi Velenovi ze Žerotína, který jako jeden z vůdců protihabsburského odboje musel po Bílé Hoře odejít do exilu. Konfiskované panství se tak dostalo do rukou Lichtenštejnů.
