Historie obce Bohumilice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec Bohumilice patří k nejstarším sídlům Vimperska. První zmínka o Bohumilicích údajně již v 10. století, původně jako osada Pražského kostela - Pražské kapituly. Kolem roku 1240 zde byl postaven kostel (do dnešních dnů se z původní stavby dochovalo základní zdivo a portál na severní straně kostela). Zasvěcený byl nejprve Svatému Martinu, později Nejsvětější Trojici Boží a Svatému Martinu a nakonec Nejsvětější Trojici Boží a Svaté Barboře. Fara byla ve vsi zřízena kolem roku 1352.
Ve 13. století obec patřila k Vimperskému panství. Na čas se Bohumilice staly zbožím královským. Později je Václav IV. věnoval Kaplířům ze Sulevic. Koncem 15. století převzal panství rod Malovců z Chejnova.
Jak žil v té době poddanský lid? Ve vsi žili především sedláci. Lid byl poměrně často sužován epidemiemi moru a jinými nemocemi, ale i nepřízní počasí, neúrodou a také častým pohybem vojsk.
Roku 1658 byla otevřena farní - patronátní škola. Patřila k nejstarším na okrese. Vyučovalo se v různých budovách, budova školy u kostela byla postavena až v roce 1840.
Roku 1772 proběhlo číslování domů, sčítání a popis obyvatel.
V únoru 1815 zachvátil část obce požár. Protože byl silný vítr, v krátké chvíli bylo šest selských dvorů, pět chalup, škola, kostel a farní budova s hospodářskými staveními obráceno v popel. Žár byl tak veliký, že se kostelní zvony roztavily. Nový kostel byl postaven a zařízen roku 1818.
V katastru obce byly nalezeny tři meteority. První roku 1829, vážil 50 kg. Posloužil nejprve jako patník u brány bohumilického zámku a až později byl převezen do muzejních sbírek do Prahy, Vídně, Berlína a Chicaga.
Roku 1892 byly zahájeny práce na stavbě železniční trati ze Strakonic do Vimperka. Provoz byl zahájen už na podzim 1893.
V roce 1919 založil František Pešek továrnu na psací pera (výrobu později převzal Koh-i-noor).
Ve 20. letech vznikla část obce Závist. Roku 1934 byla upravována náves. Bylo třeba rozšířit cestu. Na rozšíšeném prostranství byl odhalen pomník občanům padlým ve světové válce.
Jaké živnosti byly v obci za 1. republiky? - 3 hostince (U Staňků, U Jandů, Na Staré hospodě), 3 řezníci a uzenáři, 2 obchody smíšeným zbožím, 1 obchod střižním zbožím., 1 výrobce kartáčových prkének, 1 truhlář, 1 kovář, 1 kolář, 1 sedlář, 2 obuvníci, 1 krejčí, 3 mlynáři, 1 továrna na psací ocelová pera, 1 výrobce dřevěné obuvi (mejšlů čili poddělávků), 1 malíř pokojů, 1 obchodník vepřovým dobytkem, 1 sekerník.
Existovalo také mnoho spolků a organizací: Hasičský sbor Bohumilice (od roku 1888), Odbor Národní Jednoty Pošumavské pro Bohumilice a okolí (1883), Spořitelní a záložní spolek pro Bohumilice a okolí založen roku 1912, Tělocvičný spolek Orel založen roku 1921, Místní organizace česko-slovenské živnostensko-obchodnické strany středostavovské v Bohumilicích, Divadelní ochotnický spolek Heyduk. V té době žilo v obci 480 obyvatel.
Během války byla dokončena stavba silnice z Bohumilic do Štítkova a opět upravována náves. Byl stržen pomník (znovu odhalen na podzim 1945) a hasičská kolna.
V roce 1948 byla provedena elektrifikace obce.
V šedesátých letech zřídilo spotřební družstvo Jednota v obci obchod se smíšeným zbožím, v sedmdesátých bylo vybudováno koupaliště se sociálním zařízením, klubovna Svazarmu, Svépomocná dílna Svazarmu a nová budova mateřské školy.
V osmdesátých letech zde byla založena farma zabývající se chovem jelenů (kvůli parožině pro lékařské účely).
Posledním červencem 1982 byla zrušena (po 324 letech) výuka na zdejší škole pro nedostatek žáků. V září 1991 byla po devíti letech opět otevřena.
Dne 1. 3. 1990 se přes obec přehnala velká vichřice. Zvláště velké škody napáchala v lese Křížovice.
V roce 1994 byla vybudována kanalizace na Závisti.
1. června 1995 v noci se strhla silná průtrž mračen a zanechala škody jak na domech, tak i na komunikacích, polích, zahradách a i na zdejší trati. Na delší dobu bylo dokonce přerušeno vlakové spojení.
Na konec několik vět o lidech, kteří naši vesnici nějak proslavili. Bohumilice navštěvoval spisovatel Karel Klostermann. Napsal zde Strýčka z nebe a několik dalších prací. V několika svých povídkách psal i o zdejších občanech. Místního faráře Hanžla zvěčnil ve svém románu Ecce Homo. Bohumilickou krajinu vymaloval na mnoha plátnech Stanislav Lolek. V jedné z chalup se narodil dr. Antonín Liška, historik, autor mnoha statí z oboru historie umění. Ve stejné chalupě žil ThDr. Antonín Liška, sídelní biskup českobudějovický.
