Historie obce Hradec nad Svitavou
Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality, byť nemělo trvalejší charakter, již v době neolitu. Nejstarší písemné zmínky o vsi se dochovaly z roku 1270, kdy je připomínána hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny jako biskupský majetek, jejíž farář každých čtrnáct dní vykonával bohoslužbu v kostele v Horní Hynčině. První zmínkou obec dokazuje, že vznikla při středověké kolonizaci koncem 13. století jako léno olomouckých biskupů. Od roku 1389 byla zahrnuta do mírovského panství. Rozkvět vesnice spadal do 15. století, kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž k nejvýznamnějším patřili páni z Hardega a Letovic. Od roku 1567 získal část obce rod Podstatských z Prusinovic, kteří toto léno v roce 1570 prodali olomouckému biskupovi Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část vesnice mělo v lenním vlastnictví město Svitavy, již získalo od Jiřího Kamenohorského z Kamenné Horky, od roku 1630 pak město Svitavy spravovalo celou obec. Do dnešních dnů se dochovala budova, která se stavěla v letech 1881 až 1907 jako Lidová škola v Grándorfu. Dále jsou dochovány pozemkové knihy od roku 1583, matriky od roku 1599, urbář od roku 1526, které se nacházejí v archívech po celé republice. Obec je uvedena na Komenského mapě Moravy z roku 1626. Za zmínku stojí památka, která se však nedochovala, jelikož byla zničena. Jedná se o pomník padlých na poctu 104 obětem z Grándorfu během světové války, který byl zasvěcen dne 15. července 1928 při polní mši svaté. Dne 13. května 1932 byl pomník padlých v Grándorfu dostavěn. Vynikal nad jinými v dalekém okolí svojí velikostí a upraveností.
