Historie obce Mikulůvka
V roce 1502 prodal hrabě Petr vsetínské panství bratřím z Kunštátu a mezi přilehlými obcemi byla i Mikulůvka. Odtud pramení první zmínka o obci, prodané ještě několikrát. V roce 1642 se stal majitelem Mikuláš Pazmany z Panasu a na zničeném území obnovil obec, která měnila název, až ji nakonec lidé nazvou Mikulůvkou. Proto je ve znaku obce mikulášská mitra, tři pštrosí péra a okřídlená husa. V roce 1749 byla poprvé použita pečeť obce Mikulůvky.
Poněkud zvláštní kapitolou v dějinách Mikulůvky je historie výroby kameninového nádobí ve zdejší manufaktuře, kterou založil roku 1810 na hřebeni Hostýnských vrchů (na hranici s obcí Lázy) židovský podnikatel Josef Löbel z Bystřice pod Hostýnem. Hlavním důvodem pro stavbu dílny v lesích byl dostatek dřeva na vypálení kameniny.
Později továrnu vlastnila Jenovéfa Připadlová. Sortiment byl velmi bohatý, vyrábělo se stolní nádobí, vázy, dózy, mísy, módní pamětní předměty nebo náboženské motivy. Ve zdejší továrně se vyráběla tzv. bělnina, což byla keramika vyráběná z místní červené hlíny s přídavkem bílého kaolinu. Z takovéto hmoty se vyráběl střep, který byl velmi tvrdý a mohl se vytvarovat velmi tence. Nebylo to zboží pro běžnou spotřebu a svůj odbyt našlo především v cizině – v krosnách a na vystlaných vozech se vyváželo do Uher a snad i do Anglie. Jeho zdobení bylo také jedinečné, tzv. trasakování. Jednalo se o zvláštní duhování v glazuře a dodneška nebylo napodobeno. Kdy výroba zanikla, není přesně známo, příčinou byla konkurence a vzdálenost odbytových míst.
