Historie obce Hodslavice
Jméno Hodslavic se odvozuje od Hodislava, který přišel na území obce asi během kolonizace za Přemysla Otakara II. ve 13. století.
První zmínka o Hodslavicích je datována roku 1411. Původně však stály na dnešním katastru obce dvě vsi, jižněji vlastní Hodslavice, severněji směrem k Bludovicím Rohlina. Obě obce pojily stejné osudy. Patřily ke starojickému a poté k novojičínsko-štramberskému panství a v jednu obec splynuly pravděpodobně během třicetileté války, v 1. polovině 17. století. Od roku 1960 tvoří jejich katastr nejjižnější část okresu Nový Jičín.
František Palacký (1798-1876) je zapsán v paměti národa jako historik, politik, estetik a filozof, jehož úvahy a demokratické zásady aktuálně oslovují i současnou veřejnost. Jeho nejznámější a nejrozsáhlejší dílo „Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě" mapuje historický vývoj na našem území od počátků osídlení do roku 1526. V rámci své politické práce marně usiloval o prosazení na tehdejší dobu odvážné, leč velmi prozíravé federalizace Rakouské říše (austroslavismus). Svou rodnou vesnici navštívil naposled roku 1873.
Na upraveném prostranství před domkem byl u příležitosti 170. výročí jeho narození, v září roku 1968, za osudově stísněné atmosféry, odhalen pomník F. Palackého, dílo akademického sochaře Vladimíra Navrátila.
Na jednom ze severozápadních kopců nad vsí stojí bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1864, kamenná okrouhlice krytá šindelem, po dávném požáru citlivě upravená soukromým majitelem.
V Hodslavicích se roku 1889 narodil dr. Josef Lukl Hromádka, profesor Husovy bohoslovecké fakulty v Praze a svého času předseda Světové rady míru. Své rodiště zde měl i T. Svatopluk (1900), autor několika dobových románů a povídek.
