Historie obce Ptení
Zdejší území bylo osídleno již v pravěku. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o vsi pochází z roku 1131. Je jí soupis majetku olomoucké metropolitní kapituly, ke které patřily také tři zdejší popluží. Zbývající část vesnice pravděpodobně vlastnil jeden nebo více nižších šlechticů. První obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím a prací v lese a mezi jejich robotní povinnosti patřil také rybolov. K roku 1378 je ve vsi poprvé doložena tvrz, kterou středověcí majitelé Ptení nechali postavit i přes blízkost hradu Plumlova a stražiského hradu. Významným údobím bylo 16. století, kdy obec vlastnil rod ze Šarova, jehož příslušníci obnovili zdejší šlechtické sídlo v podobě zámku a učinili Ptení centrem svého panství. V přízemí východní části zámku byl zřízen pivovar, kvůli jehož provozu se začal pěstovat chmel. Současná podoba místního kostela je z roku 1908.
Název Ptení, který měl během historie různé podoby, obec získala díky zdejšímu hojnému výskytu ptactva a pochází ze staroslovanské podoby podstatného jména pták.
Obec se může pyšnit pozorností řady osobností české kultury, např. Aloise Jiráska, Bohumíra Štégra, skladatelů Františka Míti Hradila a Evžena Kutala. Roku 1937 udělila čestné občanství básníku Petru Bezručovi, který měl ke vsi a jejím obyvatelům upřímný citový vztah, jak dokládá i jeho báseň Ptení. Se vsí jsou spojeni i akademičtí malíři Stanislav Lolek, Oldřich Lasák a Vojtěch Preissig. Je také rodištěm významných osobností, mezi něž patří Prof. MUDr. Karel Výmola, zakladatel prvního českého ústavu pro hluchoněmé, Prof. Dr. Josef Švéda, univerzitní profesor analytické chemie na Karlově univerzitě v Praze, hudební vědec Gracián Černušák a spisovatel Antonín Hejbal.
