Historie obce Olomučany
Celé území okolí obce je úzce spjato s železářstvím a s činnostmi spojenými s přípravou zpracování rudy. Počátky železářství na Blanensku lze datovat někdy do 5. století př. n. l., kdy zde působily (v době halštatské) první hutě pravděpodobně keltského etnika. Po kratším údobí výroby železa germánskými kmeny nastoupila doba mohutného rozvoje slovanského železářství. Archeologické nálezy datují osídlení okolí Olomučan tímto etnikem do 8. a 9. stol. Během dalších několika staletí se značně změnily postupy výroby, změnili se majitelé okolních panství, mnoho dolů a hutí zaniklo a dnes nám zde díky mnoha nadšencům historických spolků a muzeí promlouvá historie nejen z důlních děl v krajině v podobě zatopených jam či výsypek, ale i v podobě dochovaných staveb kolem cest (staré hutě).
Obec Olomoučany jako osada se připomíná v dějinách poprvé ve 14. století, přičemž za počátek je považováno datum 1353, které je vyobrazeno na zatím nejstarší známé pečeti obce. Již kolem roku 1580 se dobývala na katastru obce železná ruda. Většina obyvatelstva byla zaměstnána při jejím primitivním dobývání a pracovala v adamovských hamrech a blanenských železárnách. Vývoj obce byl úzce spjat s osudy Nového hradu. Projevily se tu následky válek, nemocí a jednání tehdejší vrchnosti. Nový hrad často měnil své majitele (pravděpodobně markrabě Jošt, Václav IV, Černohorští z Boskovic, páni z Kunštátu), od dob svého založení v roce 1371, až do doby, kdy přešel do držení rodu Liechtensteinů. Tehdy zde byla významná sklářská výroba. V 19. století obec proslula výrobou vzácného majolikového zboží. Olomučanská keramika postupně nabývala světového věhlasu. Byla oceněna zlatou medailí ve Vídni a její výrobky jsou umístěny v britském muzeu v Londýně. Krásná práce zdejších občanů, skutečných lidových umělců, proslavila Olomučany v celé Evropě.
