Historie obce Písečné
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366. Před rokem 1945 v obci převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732 obyvatel, z toho 271 se jich hlásilo k české národnosti, 430 k německé, 2 k židovské a zbytek k ostatním. V Nových Sadech tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž 43 se hlásilo k české národnosti, 107 k německé a zbytek k ostatním. Ještě v 19. století žila v obci početná židovská menšina, o čemž dodnes svědčí pozůstatky tří židovských sídelních okrsků (severojižní jednostranně zastavěná ulice na levém břehu Dyje, náměstíčko východně od návsi a dvě řádky domů západně od návsi; součástí posledního ze sídelních okrsků bývala synagoga, dnes již zaniklá) a židovský hřbitov jižně od obce.
Za první republiky se obec díky svému rozvoji považovala za městys, i když doklad o oficiálním povýšení není znám (a možná de iure k tomuto povýšení ani nedošlo).
V letech 1782 až 1902 byla v Písečném jednotřídní židovská škola. Křesťanské děti navštěvovaly školu v Nových Sadech. Teprve v roce 1902 byla židovská škola zrušena a v nově vystavěné jednoposchoďové budově byla otevřena veřejná dvoutřídní škola. Po vzniku Československé republiky navštěvovali němečtí žáci tuto školu, žáci české menšiny chodili do školy v Nových Sadech. Po osvobození v roce 1945 bylo pro děti českých osídlenců obnoveno v této škole vyučování v češtině. V roce 1980 však byla škola pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo přiškoleno do Slavonic.
