Historie obce Raková u Konice
První zmínka o obci je z roku 1276, avšak písemně byla doložena až o deset let později. Raková byla markraběcím lénem a původní název dostala podle zakladatele Raka, nebo prý za to může četnost raků v potoce. Málo kdo ví, že v 15. století měla Konice nad blízkým okolím, tedy i nad Rakovou hrdelní právo, ale žádný oběšený z této vesnice není písemně doložen. Roku 1622 byla obec připojena k Vilémovu Janem Staroveským a o dva roky později vesnička jen kvetla. Obec vlastnila pivovar, tvrz, podlužní dvůr, vinopalnu a patřil jí i mlýn na Pilavě. Pivo se dováželo do Kláštera všech svatých a do klášterních vsí - v té době do Pěnčína a Budětska. Tvrz zanikla roku 1642, kdy byla Raková vypálena Švédy. Roku 1825 koupil Laškovské panství tedy i Rakovou František Kolář, který se doslechl, že se na tomto území těžilo zlato a stříbro. S drahými kovy nepochodil, ale přesto zbohatl. Vykácel lesy a začal obchodovat s pokrývačskou břidlicí, které je zde dostatek. Koncem 19. století dva sousedé Viktorín Kovář a Josef Zatloukal sestrojili sečkovici na řezanku. Byli pozváni do Rakouska, aby tam sestrojili její kopii. Roku 1896 byla na místě dřevěné zvonice postavena škola. První vyučování začalo 1. 2. 1897. Od roku 1971 budova školy sloužila jako kulturní dům a po přestavbě je zde od roku 1988 mateřská škola, kterou nyní navštěvuje kolem 40 dětí z Rakové a okolí. V roce 1947 měla být Raková připojená k Bohuslavicím, občané to tehdy odmítli. Raková patřila pod Bohuslavice až od roku 1980. Od roku 1991 je obec znovu samostatná.
