Historie obce Postoloprty
Pravděpodobně v 7. století se podél řeky Ohře usadili Lučané. Ti přišli proti proudu řeky Ohře od východu a věnovali se především zemědělství. Z této doby je známá pověst o Neklanovi, pražském knížeti, který bojoval s Vlastislavem, knížetem luckým. Vlastislav byl poražen a jeho syn Zbislav byl později zavražděn zrádným Durynkem. Po vpádu Vlastislava vystavěl Neklan Lučanům náhradou za jejich zbořený hrad nový, který se jmenoval Dragúš (dnes městská čtvrť Postoloprt, tehdy severozápadně od Postoloprt). Hrad Dragúš byl ve 12. století zničen. Údajně byl později na jeho místě postaven klášter Porta Apostolorum, od něhož se odvozuje netradiční název města a který byl roku 1420 vypálen během husitských válek. Novější průzkumy však nasvědčují spíše faktu, že klášter se nacházel v místě nynějšího zámku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1125.
Válečné násilí
10. listopadu 1938 došlo k vypálení chomutovské synagogy. Židé, kteří nestačili utéci, byli za bití Sudetskými Němci hnáni po čtyřech do zbytku ČR právě do Postoloprt. Později Němci zřízený koncentrační tábor v bažantnici byl v roce 1943 vyhrazen pro židovské míšence. Byli zde vězni z celého českého území. Spolu s válečnými zajatci pracovali na letišti Žatec. Tábor fungoval až do dubna 1945.
Masakr Sudetských Němců
V pohnutých časech po konci 2. světové války se v obci udál jeden z největších masakrů Sudetských Němců. V červnu 1945 byli v Postoloprtech shromážděni Němci z obce i okolí. Muži a chlapci od 13 let byli internování do kasáren, ostatní byli poslání do lágru v místní bažantnici. Velká část z Němců včetně několika dětí byla popravena. V roce 1947 bylo exhumováno 763 těl, odhady počtu obětí se ale liší. Někteří historici udávají 800-1000 obětí, nejvyšší odhady hovoří o 2000-3000 mrtvých. Po únoru 1948 byla celá událost ututlána.
Jedním z účastníků masakru byl i účastník protinacistického odboje Vojtěch Černý.
