Historie obce Jedovnice
Nejstarší písemná zmínka o Jedovnicích pochází z roku 1251. Historie tohoto městysu, položeného v malebné kotlině mezi lesy, je však starší. Souvisí s osídlováním kraje slovanským obyvatelstvem, živícím se zemědělstvím a dobýváním železné rudy. Za zakladatele jedovnického panství a rodu pánů z Holštejna je považován Crha z Čeblovic. Pocházel z Tišnovska, jeho rodná ves Čeblovice poblíž Lažánek, zanikla. Poprvé se Crha vyznamenal statečným postojem proti Tatarům, za to byl jmenován rytířem krále Václava I. Stará pověst vypráví o původu jména obce Jedovnice, souvisejícím s příjezdem Crhy. Tehdy měla ves asi 15 domků, jejichž obyvatelé se živili zemědělstvím, rybolovem a pálením dřeva v milířích pro rudické železáře. Crha se zeptal jednoho starce, jak se vesnice jmenuje a ten odpověděl, že ves zatím jméno nemá. Na to Crha reagoval v horáckém nářečí: „Tak já teda jedo v nic?" A rozhodl se, že obec pojmenuje Jedovnice. Smrtí Crhy v roce 1308 se osiřelé panství Jedovnice dostalo do rukou pánů z Lipé. Bylo zde centrum obchodníků, řemeslníků, vzkvétal rybolov, k dostání byly výrobky rudických železářů. Poté jedovnické panství vystřídalo několik majitelů, Jedovnice zažily útrapy třicetileté války, řádění Švédů i morovou ránu.
Za první republiky se obec stala vyhledávaným rekreačním místem. V roce 1848 vznikla v Jedovnicích jedna z prvních národních besed, dokonce jedna z prvních na Moravě.
