Obecní znak
Základní informace
Kraj:Vysočina
Okres:Žďár nad Sázavou
Správní obvod:Bystřice nad Pernštejnem
GPS souřadnice:49.557385N, 16.323585E
Nadmořská výška:384 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1047 (970 let)
Katastrální výměra:531 ha
Počet obyvatel:712
PSČ:592 66
Adresa URL:www.virvudolisvratky.cz

Památky a zajímavosti Vír

Vírský mlýnek

V obci Vír stával před třiceti lety tzv. Navrátilův mlýnek. Bylo to hejblátko umístěné na Rovečínském potoce a obsahovalo zhruba sedmdesát vyřezávaných figurek, které byly poháněny vodním proudem a různě se pohybovaly (řezaly, tančily, přitloukaly hřebík...). Původní Vírský mlýnek vznikal pravděpodobně desítky let tak, že jeho zhotovitel Vincenc Navrátil nejprve postavil na Rovečínském potoce jednoduchý mlýnek, pak k němu přidal několik figurek, jejichž počet postupně rozšiřoval, až do okamžiku, kdy už výkon mlýnku nestačil. Pak vybudoval větší pohonnou jednotku a dále rozšiřoval počet figurek. Po smrti zhotovitele byl mlýnek darován jeho dědici do Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Obec Vír v roce 2007 nechala vyrobit repliku Navrátilova mlýnku. V blízkosti říčky Bystřice byl vybudován mechanizmus, který je poháněn vodní silou, a který je složen z asi dvou desítek postaviček, které se pohybují.
Vírský mlýnek najdete ve Víru na konci Hrdé Vsi, vpravo od silnice na Bystřici nad Pernštejnem.

Socha Sv. Jana Nepomuckého

17. května 2008 byla slavnostně znovuodhalena socha sv. Jana ve Svatojánském údolí u Jitřenky. Původní socha stávala (ještě v 50. letech 20. st.) výše než je dnes. Existuje několik verzí, proč zde byla socha umístěna. Říká se, že prý v údolí strašívalo a sv. Jan zde byl postaven jako ochrana (zápis v kronice). Jiná verze zase tvrdí, že tady byla socha postavena na památku sedláka, který v lese nad skalou stahoval dřevo a i s kládami se zřítil do údolí.
Sochu Sv.Jana Nepomuckého najdete na skále v ostré zatáčce na silnici z Víru do Bystřice nad Pernštejnem.

V blízkém okolní Víru se nacházejí tři zříceniny středověkých tvrzí a hradů. Aueršperk, Zubštejn a Pyšolec. Na této interaktivní mapce si můžete prohlédnout jejich fotografie a záběry z turistických tras k nim vedoucích.

 

Pyšolce

Už jen trosky zbyly po mohutné tvrzi, patřící pánům z Pernštejna. Tři kusy kamenného zdiva jsou zahlédnutelné, nejlépe v zimním období, ze silnice vedoucí podél údolní přehrady (Vír II). Největší je stále stojící polovina centrálního válcového bergfritu o průměru téměř deseti metrů. Zbylé dva vysoké kusy zdiva připomínají zesílené hroty hradeb. Za zmínku stojí také tři hluboké příkopy, upravené skalní rozsedliny. První odděluje předhradí od okolního lesa a vede jím přístupová cesta. Druhý odděluje předhradí od areálu vlastního hradu a třetí je na úbočí valu pod hradem.

Ale vraťme se do časů dávno minulých. Svého času nejdůležitější hrad zubštejnské části pánů z Pernštejna byl postaven v první třetině 14. století a sloužil dlouhou dobu jako ochranná jednotka pro obchodní cestu jdoucí kolem meandrů řeky Svratky. Pravým důvodem založení této tvrze byla potřeba oddělených sídel pro početnou rodinu pernštejnského rodu.

První zmínky pocházejí z roku 1350, kdy Filip z Pernštejna prodal poškozený hrad Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Ti jej patrně opravili, protože roku 1358 ho získal markrabě Jan Jindřich. Další zmínka pochází z roku 1464, kdy je hrad považován za rozbořený, ale nález mramorových kamenických článků dokazuje činnost ještě v 15. století.

Tehdy se však posádka stala sama loupežníky, před kterými kdysi chránila malebné údolí široké řeky Švarcavy. Samotná existence hradu byla zpečetěna za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, kdy byl dobyt a vypálen. Pyšolec byl původně největší z trojice Pyšolec, Zubštejn, Aueršperk.

Toto nádherné místo, ležící na červené turistické stezce, je často navštěvované, především v letním období. Od Víru je vzdáleno 2,5 kilometru a až do podhradí vede mírně stoupající lesní cesta.

Aueršperk

Druhá z trojice zřícenin stojících poblíž Víru se nachází v hlubokých lesích směrem k Bystřici nad Pernštejnem. Z rozsáhlého raně gotického hradu zbyly jen nepatrné trosky s vysokou válcovou věží o průměru 9,5 metrů. Obtéká jej říčka Bystřice, námi známá spíše jako Bystřička a stejně tak znělo patrně původní jméno hradu. K přejmenování došlo po prosazení erbu a legendy o zkrocení zubra (uhlíř Věnava zkrotil zubra a dovlekl jej před krále, kde ho jedinou ranou usmrtil. Král mu za jeho odvahu a udatnost daroval území na toku řeky Švarcavy... počátek rodu Pernštejnů), který se německy řekne Auerochs.

Vznik hradu je datován do druhé poloviny 13. století, roku 1325 je zmíněn v přídomku šlechtice Jimrama. Ovšem hrad byl relativně brzy opuštěn, patrně ještě před husitskými válkami.

O nejistotách období jeho existence vypovídá složitý a důkladný systém opevnění. Až šesti branami musel pocestný projít, pokud se chtěl dostat až na vnitřní nádvoří, kde stál i dvoupatrový kamenný palác. Zbytek budov (mimo bergfritovou věž) byl patrně dřevěný. Opět jako na Pyšolci i zde plní důležitou obrannou funkci hluboké příkopy, jeden z nich je až 13 metrů hluboký. Stavba a rozsah hradeb umožňovala utáboření i větší vojenské skupiny, z čehož se dá usuzovat na předhusitskou nejistotu a obavy z války.

Zubštejn

Při jízdě z Bystřice nad Pernštejnem přes Dvořiště na Vír si nemůžete nevšimnout vrcholu kopce na obzoru, na němž se tyčí zbytky rozsáhlého hradu, Zubštejnu, dříve Zubrštejnu a úplně nejdříve Lapisu (= Kámen). Tento 1,7 ha velký areál s předhradím stojí na kopci nad vesnicí Pivonice, přibližně dva kilometry od Aueršperku.

Založení hradu se odhaduje na přelom 13. a 14.století, pod jménem Lapis je připomínán roku 1348, tehdy se už ovšem nacházel v horším stavu. Roku 1351 ho pod jménem Zubrštejn získal tehdejší markrabě. Několik desítek let hrad prosperoval a chránil centrální oblast kraje, spravovaného Pernštejny, ale husitské války mu přinesly těžké rány a roku 1437 je zaznamenán jako hradiště, tedy místo zpustlého hradu. Pernštejnové hrad obnovili a ještě v roce 1482 na něm sídlil Jimram z Pernštejna. Okolo 1500 přibyly ještě spodní hradby, ale v 16. století je hrad opuštěn a zaniká.

Patrně nejznámější památka zdejšího kraje poskytuje nádherný výhled do celého okolí, obzvláště kouzelný je pohled na východ a severovýchod do údolí řeky Svratky. Návštěvník může nahlédnout do zbytku paláce se zachovanými místnostmi, ti odvážnější vystoupají až na „ochoz" paláce, odkud je výhled vůbec nejkrásnější.

Krásným výletem je trasa po červené - z Víru na Pyšolec, dále po červené na Zubštejn (2,5 km) a odtud buď po žluté zpět do Víru, nebo po modré na dva kilometry vzdálený Aueršperk, a odtud údolím Bystřičky až do Víru.

Tipy na výlet v obci Vír a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Vír

Počasí meteostanice Polom

Vzdálenost meteostanice od obce Vír: 4 km

Poslední data: 22.10.2017 15:51

Umístění: 615 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Polom

Teplota
9,0
°C
Zdánlivá teplota
7,5
°C
Rosný bod
6,6
°C
Vlhkost
85,3
%
Denní srážky
7,2
mm/den
Osvit
61,4
W/m2
Atmosférický tlak
1012,3
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
0,8
m/s
Nárazový vítr
1,1
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Polom

Dnes
5/10
°C
Zítra
0/7
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Vír se také nachází

Blažejovice

Blažejovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Bohuňov

Bohuňov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 262

/
Bolešín

Bolešín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Bratrušín

Bratrušín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Brťoví

Brťoví

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Býšovec

Býšovec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 165

/
Bystré

Bystré

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 1 564

/
Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 8 191

/
Chlum

Chlum

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Chlum-Korouhvice

Chlum-Korouhvice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (S)
Počet obyvatel: 45

/
Crhov

Crhov

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 159

/
Čtyři Dvory

Čtyři Dvory

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Dalečín

Dalečín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 654

/
Dolní Čepí

Dolní Čepí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Dolní Lhota

Dolní Lhota

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Domanín

Domanín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Domanínek

Domanínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Dvořiště

Dvořiště

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Hartmanice

Hartmanice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 294

/
Hlásnice

Hlásnice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Hluboké

Hluboké

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Hodonín

Hodonín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 117

/
Horní Čepí

Horní Čepí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Hutě

Hutě

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Janovičky

Janovičky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Jobova Lhota

Jobova Lhota

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Josefov

Josefov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Karasín

Karasín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Kněževes

Kněževes

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 177

/
Kobylnice

Kobylnice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Korouhvice

Korouhvice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Koroužné

Koroužné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 250

/
Kovářová

Kovářová

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Kozlov

Kozlov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Křtěnov

Křtěnov

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 214

/
Lesoňovice

Lesoňovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Lhota u Olešnice

Lhota u Olešnice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 39

/
Lísek

Lísek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 368

/
Lískovec

Lískovec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Louka

Louka

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 72

/
Malé Tresné

Malé Tresné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Nedvězí

Nedvězí

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 210

/
Nyklovice

Nyklovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 162

/
Olešnice

Olešnice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 1 706

/ /
Písečné

Písečné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 196

/
Pivonice

Pivonice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Polom

Polom

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Předměstí

Předměstí

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Prosetín

Prosetín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 387

/
Rodkov

Rodkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 100

/
Rovečné

Rovečné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 625

/
Rozsochy

Rozsochy

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 717

/
Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov nad Svratkou

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 701

/
Strachujov

Strachujov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 136

/
Studenec

Studenec

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Sulkovec

Sulkovec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 182

/
Švařec

Švařec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Svojanov

Svojanov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 366

/
Trpín

Trpín

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 423

/
Ubušín

Ubušín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Ubušínek

Ubušínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 101

/
Ujčov

Ujčov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 470

/
Unčín

Unčín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 189

/
Věchnov

Věchnov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 337

/
Velké Janovice

Velké Janovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 120

/
Velké Tresné

Velké Tresné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 113

/
Veselí

Veselí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Veselka

Veselka

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Věstín

Věstín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (SV)
Počet obyvatel: 160

/
Věstínek

Věstínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Vítochov

Vítochov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Vojetín

Vojetín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Vrtěžíř

Vrtěžíř

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Ždánice

Ždánice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 220

/
Zlatkov

Zlatkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Přehrada Vír

Přehrada Vír

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Rozhledna Karasín

Rozhledna Karasín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (Z)

/ / / /
Hrad Svojanov

Hrad Svojanov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Hrad Pernštejn

Hrad Pernštejn

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 12 km (J)

/ / / /
Zámek Kunštát

Zámek Kunštát

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 15 km (JV)

/ /
Rozhledna Babylon

Rozhledna Babylon

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 16 km (JV)

/ /
Zámek Letovice

Zámek Letovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 18 km (V)

/

Reklama
Víte že?

Nejčastější jména ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem jsou: Marie (942x), Jiří (634x), Josef (632x), Petr (531x), Pavel (519x), Jaroslav (491x), Jana (481x), František (464x), Jan (418x), Zdeněk (339x), Miroslav (331x), Věra (301x), Eva (294x), Martin (288x), Tomáš (284x)?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území kraje Vysočina evidováno: 2 CHKO, 3 národní přírodní památky, 7 národních přírodních rezervací, 115 přírodních památek a 72 přírodních rezervací?

Název obce Vír se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Lanovka Nové Město na Moravě - Harusův kopec

Lanovka Nové Město na Moravě - Harusův kopec je ve vzdušné vzdálenosti 20 km od obce Vír?

Dvousedačková lanovka Nové Město na Moravě - Harusův kopec na Vysočině je v provozu pouze v zimní lyžařské sezoně.

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je ve vzdušné vzdálenosti 40 km od obce Vír?

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Vír 337 mužů a 375 žen?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Brno-Sever

Nejbližší obec nad 30 000 obyvatel je Brno-Sever s 42 882 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 44 km?

Brno-sever, jedna z 29 městských částí statutárního města Brna, je druhou nejlidnatější městskou částí. Rozlohou se řadí mezi městskými částmi na sedmé místo. Má výraznou orientaci polohy na sever od středu města.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem jsou: Novotná (109x), Novotný (103x), Dvořáková (95x), Dvořák (91x), Svobodová (86x), Svoboda (86x), Navrátil (65x), Pečinka (60x), Pečinková (58x), Pokorný (55x), Jílková (55x), Špačková (54x), Tulis (53x), Procházka (52x), Pokorná (52x)?

Ke dni 1.1.2016 žilo v kraji Vysočina 509 475 obyvatel, z toho 252 964 mužů a 256 511 žen?

Ke dni 1.1.2016 bylo v kraji Vysočina 704 obcí, z toho se statutem města 34?

Ke dni 1.1.2016 měl kraj Vysočina rozlohu 6 795,6 km2 a hustota osídlení činila 75 obyvatel na 1 km2?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvyšším bodem v kraji Vysočina je hora Javořice (837 m n.m.), Jihlavské vrchy, nejnižším bodem je hladina řeky Jihlava (239 m n.m.).

Dnes má svátek Sabina a ve správním obvodu obce Bystřice nad Pernštejnem se toto jméno vyskytuje přibližně 23x?

UNESCO - Žďár nad Sázavou

UNESCO - Žďár nad Sázavou je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Vír?

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko města Žďár nad Sázavou v samém srdci Českomoravské vysočiny byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1994.

Přehrada Vír

Přehrada Vír je ve vzdušné vzdálenosti 3 km od obce Vír?

Vír I je přehradní nádrž s hrází o výšce 76,5 m a délce 390 m na řece Svratce nad obcí Vír. Stavba vodní nádrže byla zahájena v roce 1947 a roku 1958 byla uvedena do plného provozu. Vzniklé jezero dosahuje maximální rozlohy 223,5 ha.

Dřevěný kostel v Blansku

Dřevěný kostel v Blansku je ve vzdušné vzdálenosti 32 km od obce Vír?

Dřevěný kostelík Církve československé husitské v Blansku je evidován v ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Reklama