Památky a zajímavosti Valeč
Dominantní stavbu městečka Valeč představuje bezesporu zámek, na jehož místě stál kdysi gotický hrad, později renesančně přestavěný. K dokončení velkolepé barokní přestavby došlo v letech 1730-1733. Zámek byl ještě upraven novobarokně v letech 1895-1896. K zámku neodmyslitelně patří rozsáhlý park budovaný stejně jako zámecká budova ve dvou stavebních etapách. Dne 2. dubna 1976 stavbu značně poškodil požár, jehož následky se bohužel dodnes nepodařilo zcela odstranit. Až v roce 1995 je započata stavba střechy zámku, o rok později fasád a také začala postupná záchrana parku. Kompletně byla opravena správní budova a bývalá zámecká prádelna, kde vznikly prostory infocentra. Postupné rekonstrukce probíhají dodnes.
Konírna
Další zajímavostí je ranně barokní hospodářské stavení – konírna. Při terénních úpravách souvisejících s tvorbou barokní zahrady byla stavba z jedné strany zasypána do úrovně patra.
Hospodářská budova
Ranně barokní stavba, na konci 19. století novorenesančně upravena. V přízemí je prostorná hala odlehčená litinovými sloupy, původně sloužící k ustájení jezdeckých koní.
Skleník
Stavba ocelo-litinové konstrukce s vysokou kopulí a podélnou lodí dominujcí hlavnímu vjezdu do zámku. Kopule i loď skleníku byly v roce 1996 restarurovány. Jedná se o jednu z nejhezčích staveb svého druhu v západních Čechách.
Kočárovna
Na konci 19. století byla (pravděpodobně na základech staršího barokního objektu) postavena kočárovna s novorenesanční sgrafitovou výzdobou.
Kostel Nejsvětější Trojice
U silnice před zámkem Valeč stojí barokní kostel Nejsvětější trojice. Barokní centrální stavbu nechal postavit Jan Kryštof Kager ze Štampachu v letech 1710–1728. Stavitelem kostela byl, dnes téměř zapomenutý stavitel Šporkovy doby, Giovany Antonio Bianno Rossa, štampachovský architektus.
Trojdílné průčelí vrcholí štítem s volutovými křídly, v nice štítu je umístěna socha Madony. Vrchol a strany štítu zdobí sochy světců. V nikách presbitáře jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Šebestiána. Hlavní průčelí, je stejně, jako fasáda členěno pilastry s ozdobnými hlavicemi z červeného pískovce. V ose presbytáře je klasicistní přístavek z roku 1840.
Sloup Nejsvětější Trojice
Sloup stojí před kostelem Nejsvětější Trojice. Byl zhotoven roku 1730 zřejmě podle návrhu arch. F. M. Kaňky, autorství je připisováno Antonínu Braunovi, synovci Matyáše Bernarda Brauna. Sloup se skládá z mohutného trojbokého soklu, na němž stojí vysoký obelisk. Spodnímu hranolu jsou představěné tři samostatné sokly se sochami sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na rozích horní části soklu jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a na protilehlé straně socha sv. Jana Nepomuckého. Nad nimi v čele soklu socha Madony a nad ní už kolem obelisku sochy Krista a Boha Otce.
Koupadlo
Nádrž barokizujícího tvaru z konce 19. století.
Teatron
Hlouběji v parku najdeme tzv. teatron, tedy stavbu, jež kopíruje úbočí kopce a je určena pro divadelní a hudební produkce pod širým nebem. Stupně teatronu byly osazeny částmi z původní parkové výzdoby. Uprostřed spodního stupně je erb Štampachů, vytesaný z červeného pískovce, který původně zdobil, spolu s dalšími prvky ze stejného materiálu, fasádu průčelí zámku.
Iluzivní brána (propyleje)
Je součástí původní barokní architektury. Uzavírá hlavní osu zámecké zahrady, která probíhala od průčelí zámku mezi teatronem a sousoším hraběte Šporka přes bránu lesním průsekem na vrchol kopce k romantické vyhlídce s uměle vytvořeným rybníčkem. Sestává se ze čtyř bloků s bohatou štukovou výzdobou. Ve výklencích byly sochy, z nichž je jedna zazděna v nejspodnějším stupni teatronu. Mezery vyplňovalo mřížoví napodobující brány. V letní jízdárně před branami se pořádají kulturní akce.
Obelisk
Je zhotoven z červeného pískovce. Nápis na soklu je značné poničen erozí. Předpokládá se, že byl zhotoven na konci 19. století v souvislosti s úpravou zahrady Thurna Valsassina.
Socha "Památník hraběte Šporka"
Do parku byla umístěna roku 1733. Socha připomíná jeho návštěvu ve Valči. Autorem sochy je synovec Matyáše Bernarda Brauna – Antonín Braun.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele
Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele je umístěn v pomyslném těžišti téměř trojúhelníkového Trhového náměstí v městečku Valeč. Terén náměstí vzhledem k východu zřetelně klesá a tak má západní průčelní věž zcela dominantní postavení.
Jednolodní stavba s osmibokým presbytářem, Pohřební kaplí a kaplí Božího hrobu. Vpravo se nachází sakristie a nad ní a patře oratorium. Na západní straně hranolová věž s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem věžníka. V interiéru renesanční Pohřební kaple Štampachů je dochován epitaf a cenný soubor 11 štampachovských náhrobníků ze 17. století, které jsou začleněny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Složitý půdorys kostela vznikl postupnými přístavbami - severní část lodi je románská nejspíše z poloviny 13. století, pravoúhlá část původního presbytáře je gotická, věž a Pohřební kaple jsou renesanční, kaple Božího hrobu a chór pocházejí z rozhraní 17. a 18. století. Ke konci 19. století byly fasády upraveny s použitím novobarokních prvků. V barokním období byly na terasu před jižní průčelí umístěny sochy světců sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Paduánského. Nejzajímavější výtvarnou součástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpočátku 17. století. Hlavní oltář pochází z 18. století, varhany z 19. století.
Na náměstí naproti kostelu stojí Mariánský sloup s plastikou Panny Marie z počátku 18. století a dnešní budova radnice čp. 119 – původně Panský dům, později využíván jako hostinec s porážkou, s řeznictvím. Pochází z poloviny 18. století a archetektonicky doplňuje soubor barokních staveb městečka Valeč.
Panský hospital (pozdější tzv. stará škola) čp. 5
Špitál pro šest mužů a šest žen založil hrabě Johan Ferdinand Kager-Globen. Budova byla postavena v letech 1738–1741 v barokním slohu. Kamenný vstupní portál nese štampachovský alianční znak. Interiér plochostropý s částečně dochovanou původní dispozicí.
Dům zámeckých kaplanů (fara) čp. 6
Nákladná barokní stavba pochází z roku 1701, fasáda členěna pilastry a průběžnými římsami, střecha mansardová. Vstupní portál se znakem hrabat Thurn-Walssasina. Interiér plochostropý s pozdně barokními štukovými rámy. Před budovou stojí drobná výklenková kaple s trojúhelným štítem.
Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné
Na jihovýchodním okraji městečka Valeč se rozkládá nový hřbitov se hřbitovní kaplí Panny Marie Bolestné postavenou v roce 1751. Byla založena farářem Matyášem Jiřím Manitzerem, duchovním ve Valči, který byl na své přání pohřben pod oltářem této kaple.
Barokní, klasicistní i lidová architektura
Severně od hřbitova, v ulici Podbořanské se dochoval pozdně barokní panský špýchar a dále bývalý panský mlýn čp. 29 zřejmě z 1. poloviny 19. století. Z té doby pochází patrně i kovárna čp. 31 s otevřeným dřevěným přístřeškem.
V městečku se dochovalo velké množství barokních a klasicistních domů i soubor staveb lidové architektury. Tyto objekty v sobě uchovávají původní formy lidového stavitelství, kdy přízemí bylo roubené a patro z hrázděné konstrukce. Z nejvýznamnějších domů to jsou čp. 15, 16 a 19 v ulici Podhradní, dům čp. 44 v ulici Široké (Jeřeňské) má ve své hrázděné konstrukci patra zachovány výplně z tyčoviny a mazanici s hřebenovými vpichy.
Poslední ukázky prostého obydlí představují domy čp. 47 v Dolní ulici i klasicistní dům čp. 56 v Horní ulici, štíty sedlové střechy jsou hrázděné. Patrový dům čp. 82 v ulici Růžové má přízemí roubené a patro z hrázděné konstrukce. Přízemí i patro roubené obsahuje čům čp. 115 na Trhovém náměstí, jehož štítová strana směrem do ulice Karlovarské je dekorativně obložena eternitovými šablonami.
Mohutný patrový dům čp. 130 na Trhovém náměstí je ve své hmotě pozdně barokní, přízemí má ze smíšeného zdiva, patro z hrázděné konstrukce. Obdobného charakteru je i sousední dům čp. 132 s klasicistní úpravou fasády. Vedle domu čp. 157 v Horní ulici se dochoval drobný objekt výměnku s roubenou konstrukcí. I další objekty v městečku Valeč mají uplatněny hrázděné konstrukce. Dále se zde nachází několik roubených stodol, jako u domu čp. 80, 83, 84 a 116 se širokými průjezdními vraty.
