Historie obce Převýšov
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386, tj. za panování Václava IV. V té době se zde již nalézá tvrz na výšině 229 m, cca 800 m od vzdálené řeky Cidliny. Tvrz byla umístěna v mírném údolí mezi vrchem Vinice (252 m) a lesem zvaným Víno u zdroje vody - studánky.
Majetek měl řadu pánů, z kterých byl nejvýznamnější rok Pernštejnů a Kinských. Převýšov patřil pod chlumecké panství.
Vojtěch z Pernštejna nechal v prvé polovině 16. století založit na jižních opukových svazích vinice, které nepřetržitě plnily své poslání 120 let, v období (161–1648) třicetileté války skončilo pěstování vinné révy. Po třicetileté válce, podle údajů Berné ruly (1654), zbylo z Přebejchova 8 vypálených usedlostí a 3 opuštěné domky, vše bez duší.
Na mapě z roku 1740 je vyznačeno přemístění obce o cca 500 m směrem severním pod názvem Nová Ves, Prebejsskow. Podle údajů Tereziánského katastru, který byl uzavřen roku 1757, má Nová Ves, Prebejsskow 10 chalup a 53 duší.
V 2. polovině 19. století pomohla tomuto kraji výstavba železnice z Velkého Oseka do Chlumce nad Cidlinou. V roce 1870 (na katastru obce byla postavena železniční stanice Žiželice) a zprovoznění železniční tratě v roce 1873 mezi Chlumcem n. Cidlinou a Hradcem Králové.
V roce 1880 má obec Převýšov též Nová Ves 65 domů a 452 obyvatel. Po první světové válce, ve které zahynulo 8 mužů - vojáků, má v roce 1921 Převýšov 84 domů a 435 obyvatel. V roce 1950, po 2. světové válce, žilo ve 117 domcích 368 obyvatel.
