Obecní znak
Základní informace
Kraj:Vysočina
Okres:Žďár nad Sázavou
Správní obvod:Bystřice nad Pernštejnem
GPS souřadnice:49.522946N, 16.261471E
Nadmořská výška:620 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1047 (970 let)
Katastrální výměra:584 ha
Počet obyvatel:8 191
PSČ:593 01
Adresa URL:www.bystricenp.cz

Historie obce Bystřice nad Pernštejnem

Historie Bystřice „blíž hradu Pernštejna“, jak praví staré označení, vypovídající o přináležitosti městečka k tomuto panství, začíná středověkou kolonizací této části Vysočiny na přelomu 12. a 13. století. Název osady vypovídá, že byla založena na místech, kde se zrychloval tok říčky zařezávající se hlouběji do paroviny. Bylo to proto místo, kde přechod přes údolí byl vhodnější než kdekoliv níže po toku: tam je již údolí hlubší a stráně příkřejší. Navíc energetický potenciál toku v těchto místech umožnil v budoucnosti vybudovat na krátké vzdálenosti osm vodních děl – mlýny a valchy, případně barvírny a další řemesla náročné na vodu, tedy předpoklad pro hospodářské centrum.

Kolonizaci zde organizovali pánové z Medlova na jižní Moravě, později přejmenovaní na Pernštejny. Lze předpokládat, že po první třetině 13. století již byla Bystřice farní osadou, jakkoliv první doloženou písemnou zmínku máme až z roku 1298 v listině, která se odvolává na její předlohu z roku 1238. V průběhu 14. století střídala Bystřice často majitele, v roce 1348, kdy již měla pravděpodobně statut městečka, patřila moravskému markraběti. Z té doby pochází obecní pečeť, na které je moravská orlice – její nejstarší známá podoba je z roku 1490. Jedna z větví Pernštejnů nakonec v průběhu 1. poloviny 15. století spojila ve svých rukou celý kraj, včetně panství bystřického, což jim do dědičného užívání potvrdil roku 1446 Jiří z Poděbrad. Díky podpoře Pernštejnů se v té době městečko prudce rozvíjelo. Obdrželo celou řadu privilegií (nejstarší listina městského archivu z roku 1403 uděluje právo odúmrti) a právo na pořádání výročních trhů. Rozvoj řemesel, zejména soukenického (cech ustaven roku 1555) předznamenal, že Bystřice bohatla a mohla půjčovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten jim jako splátku dluhu vymohl povýšení na město císařem Rudolfem II. 11.dubna 1580. Tehdy město obdrželo i svůj dodnes používaný znak: půl hlavy zubra a půl orla dělené „štrychem“ modré barvy na zlatém podkladu.

Se zapadající slávou Pernštejnů se blížil i úpadek města, předznamenaný v roce 1585 velkým požárem celého města a dovršený loupeživými průtahy vojsky císařskými i švédskými za třicetileté války. Ještě v roce 1679 bylo ve městě 34 pustých domů – požářišť. V té době neměli bystřičtí štěstí ani na své majitele, kteří s nimi zacházeli značně nelidsky a hrdí měšťané jen těžce hájili svá minulá práva až u samotného císaře. A opět při velkém požáru v roce 1666 shořelo celé náměstí včetně kostela a fary.

Nového rozmachu dosáhlo město po reformách Marie Terezie a Josefa II. Bystřice se stala jednou ze tří nejdůležitějších oblastí výroby sukna na Moravě. Rozvoj byl však postaven pouze na ruční soukenické výrobě – bylo zde 230 soukenických mistrů (1834). Velký požár 18. září 1841, kdy shořelo 116 domů, 60 plných stodol, radnice a kostel a následný rozvoj tovární výroby jinde přivodil hluboký úpadek města a postupný úbytek obyvatel.

Praktický do začátku 50. let 20. století nemělo město významnější průmyslový podnik a obyvatelstvo se živilo drobným podnikáním a zemědělstvím. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od poloviny 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600.

Vzhledem k třem pustošivým požárům není město bohaté na historické památky. K těm nejvýznamnějším patří farní kostel sv. Vavřince. Zasvěcení napovídá, že jeho počátky spadají do doby kolonizace. Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Koncem 15. století byl kostel opevněn a postavena samostatná věž. K zásadní přestavbě kostela došlo v letech 1751–1754, kdy dosavadní jedna věž byla zbořena, loď prodloužena a zvýšena, v průčelí postaveny dvě věže a po stranách boční lodě s kruchtami. Po velkém požáru města byla v roce 1873 provedena úprava průčelí do dnešní podoby, kupole věží jsou z let 1979–1981 a kopírují ty z poloviny 18.století. Mobiliář kostela dal na své náklady zhotovit farář František Dominik Pomesián, nejvýznamnější postava náboženských dějin města.

Bystřice má ještě kostel sv. Trojice na hřbitově z roku 1615 pozdně gotického charakteru, který dal postavit tehdejší majitel města Jan Čejka z Olbramovic pro bystřické evangelíky.

Na Černém vršku je barokní kaple sv. Anny z roku 1749. V Bratrské ulici stávala modlitebna Českých bratří ze 40.let 16.století. O špitálu se píše poprvé v roce 1465.

První zmínka o radnici je z roku 1493. Budova radnice na náměstí byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1808. Dnes v ní sídlí Městské muzeum. Na náměstí jsou památkově chráněné domy čp.1 budova muzea, čp. 52 z roku 1756 a čp. 62 a 64. Z bystřického opevnění, zmiňovaného roku 1486 zůstaly dodnes už pouze místní názvy: Fortna a Malá branka.

Školství má ve městě bohatou tradici minimálně od roku 1472. Škola měnila často své místo, v roce 1852 byla postavena nová školní budova na náměstí a v roce 1936 moderní budova měšťanské školy v nově budované Tyršově ulici. Druhá základní škola byla postavena v roce 1969 na Sídlišti I.

Zemědělské školství má ve městě tradici od roku 1902 – za pozornost stojí památkově chráněná budova dnes Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy z roku 1962.  a budova Gymnasia (zřízeno 1953) z roku 1997.

Před základní školou na Tyršově ulici je umístěna údajně nejkrásnější socha T. G. Masaryka. Zhotovil ji Vincenc Makovský v roce 1938. Za sedmdesát let existence byla čtyřikrát instalována a třikrát odstraněna.

Přes skromné hospodářské poměry byl od poloviny 19. století v Bystřici čilý kulturní ruch. Fungovaly zde dva čtenářsko – pěvecké spolky: Věnava (1865) a Beseda (1869), Sbor dobrovolných hasičů (1875), řemeslnický spolek Vratislav (1891), Okrašlovací spolek (1882), Sokol (1898), Orel (1922), zřízena veřejná knihovna (1920). Do poloviny 50. let 20. století pořádali místní ochotníci pravidelná divadelní představení, velice úspěšný celostátně  byl v 60. a 70. letech minulého století smíšený pěvecký sbor Vysočina. Tradice vynikající dětské dechovky LŠU je udržována dodnes.

V letech 1949–1960 byla Bystřice okresním městem, do působnosti ONV spadalo původně 93 obcí. V roce 1963 byla postavena poliklinika a v 70. letech dostalo novou tvář náměstí s řadou nových obchodů, úřadů a institucí. V tomto trendu se zvláště výrazně pokračuje po roce 1990 – ale to už je Bystřice dneška.

Z významných bystřických rodáků je zapotřebí  jmenovat alespoň: Izaiáše Cibulku, v letech 1569–1571 vedoucího skupiny překladatelů Bible kralické; Antonína Bočka (1802–1847), prvního moravského historiografa a archiváře, zakladatele Moravského zemského archivu, MUDr. Františka Veselého (1862–1923), zakladatele a budovatele lázní Luhačovic; Karla Šmídka (1818–1878), předního představitele české obrozenecké vědy na Moravě, kněze, filozofa a pedagoga.

Od r. 1881 byl úřední název města Bystritz ob. Pernstein – Bystřice nad Pernštýnem, od 10. května 1925 se přízvisko změnilo na "nad Pernštejnem".

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Bystřice nad Pernštejnem

Počasí meteostanice Polom

Vzdálenost meteostanice od obce Bystřice nad Pernštejnem: 9 km

Poslední data: 20.9.2017 05:40

Umístění: 615 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Polom

Teplota
6,8
°C
Zdánlivá teplota
5,2
°C
Rosný bod
6,7
°C
Vlhkost
99,9
%
Denní srážky
9,6
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1013,9
hPa
Směr větru
V
Rychlost větru
0,9
m/s
Nárazový vítr
1,3
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Polom

Dnes
6/10
°C
Zítra
6/12
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Bystřice nad Pernštejnem se také nachází

Albrechtice

Albrechtice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Blažejovice

Blažejovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Blažkov

Blažkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 294

/
Bohuňov

Bohuňov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 262

/
Bolešín

Bolešín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Bor

Bor

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Branišov

Branišov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Bratrušín

Bratrušín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (JV)

/
Brťoví

Brťoví

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Bukov

Bukov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 192

/
Býšovec

Býšovec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 165

/
Chlébské

Chlébské

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Chlum

Chlum

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Chlum-Korouhvice

Chlum-Korouhvice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 45

/
Čtyři Dvory

Čtyři Dvory

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Dalečín

Dalečín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 654

/
Divišov

Divišov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Dolní Čepí

Dolní Čepí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Dolní Rožínka

Dolní Rožínka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 624

/
Dolní Rozsíčka

Dolní Rozsíčka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Domanín

Domanín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Domanínek

Domanínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Dvořiště

Dvořiště

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Hluboké

Hluboké

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Horní Čepí

Horní Čepí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Horní Rožínka

Horní Rožínka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 79

/
Horní Rozsíčka

Horní Rozsíčka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Jabloňov

Jabloňov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Janovičky

Janovičky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Josefov

Josefov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Karasín

Karasín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Kobylnice

Kobylnice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Korouhvice

Korouhvice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Koroužné

Koroužné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 250

/
Kovářová

Kovářová

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kozlov

Kozlov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Kundratice

Kundratice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Lesoňovice

Lesoňovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Lhota

Lhota

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Lhota u Olešnice

Lhota u Olešnice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 39

/
Lísek

Lísek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 368

/
Lískovec

Lískovec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Malé Tresné

Malé Tresné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Milasín

Milasín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 45

/
Mirošov

Mirošov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 132

/
Mitrov

Mitrov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Nedvědice

Nedvědice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 1 336

/
Nivy

Nivy

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Olešínky

Olešínky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Pernštejn

Pernštejn

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/ /
Písečné

Písečné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 196

/
Pivonice

Pivonice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Polom

Polom

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Prosetín

Prosetín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 387

/
Račice

Račice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 47

/
Rodkov

Rodkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 100

/
Rovečné

Rovečné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 625

/
Rovné

Rovné

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Rožná

Rožná

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 776

/
Rozsochy

Rozsochy

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 717

/
Smrček

Smrček

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov nad Svratkou

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 701

/
Střítež

Střítež

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 99

/
Švařec

Švařec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Ubušínek

Ubušínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 101

/
Ujčov

Ujčov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 470

/
Unčín

Unčín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 189

/
Věchnov

Věchnov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 337

/
Velké Janovice

Velké Janovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 120

/
Veselí

Veselí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Věstín

Věstín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 160

/
Věstínek

Věstínek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Věžná

Věžná

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 234

/
Vír

Vír

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 712

/
Vítochov

Vítochov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Vojetín

Vojetín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Vojtěchov

Vojtěchov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Vrtěžíř

Vrtěžíř

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Ždánice

Ždánice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 220

/
Zlatkov

Zlatkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Zvole

Zvole

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 670


Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2016 žilo v kraji Vysočina 509 475 obyvatel, z toho 252 964 mužů a 256 511 žen?

Zámek Kunštát

Zámek Kunštát je ve vzdušné vzdálenosti 18 km od obce Bystřice nad Pernštejnem?

Hrad Kunštát přestavěný na zámek se vypíná na výběžku ploché výšiny jihozápadně nad stejnojmenným městem v okrese Blansko. Je chráněn jako národní kulturní památka.

UNESCO - Žďár nad Sázavou

UNESCO - Žďár nad Sázavou je ve vzdušné vzdálenosti 24 km od obce Bystřice nad Pernštejnem?

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko města Žďár nad Sázavou v samém srdci Českomoravské vysočiny byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1994.

Dřevěná kaple sv. Antonína v Černé

Dřevěná kaple sv. Antonína v Černé je ve vzdušné vzdálenosti 31 km od obce Bystřice nad Pernštejnem?

Příprava stavby kaple sv. Antonína v obci Černá začala v roce 2001.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Žďár nad Sázavou

Nejbližší obec nad 20 000 obyvatel je Žďár nad Sázavou s 21 326 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 24 km?

Žďár nad Sázavou je okresní město ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Ke dni 1.1.2016 měl kraj Vysočina rozlohu 6 795,6 km2 a hustota osídlení činila 75 obyvatel na 1 km2?

Název obce Bystřice nad Pernštejnem se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Dnes má svátek Oleg a ve správním obvodu obce Bystřice nad Pernštejnem se toto jméno vyskytuje přibližně 1x?

Nejvyšším bodem v kraji Vysočina je hora Javořice (837 m n.m.), Jihlavské vrchy, nejnižším bodem je hladina řeky Jihlava (239 m n.m.).

Událost

Slavnosti brambor 2017 Bystřice nad Pernštejnem

O víkendu 30. 9. a 1. 10. 2017 se v zábavním a poznávacím parku v Bystřici nad Pernštejnem konají tradiční Slavnosti brambor 2017

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Hrad Pernštejn

Hrad Pernštejn je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Bystřice nad Pernštejnem?

Monumentální hrad Pernštejn stojí pyšně na vrcholu zalesněného kopce nad údolím Nedvědičky v malebné krajině Českomoravské vrchoviny.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejčastější jména ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem jsou: Marie (942x), Jiří (634x), Josef (632x), Petr (531x), Pavel (519x), Jaroslav (491x), Jana (481x), František (464x), Jan (418x), Zdeněk (339x), Miroslav (331x), Věra (301x), Eva (294x), Martin (288x), Tomáš (284x)?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem jsou: Novotná (109x), Novotný (103x), Dvořáková (95x), Dvořák (91x), Svobodová (86x), Svoboda (86x), Navrátil (65x), Pečinka (60x), Pečinková (58x), Pokorný (55x), Jílková (55x), Špačková (54x), Tulis (53x), Procházka (52x), Pokorná (52x)?

Skanzen Vysočina - Veselý Kopec

Skanzen Vysočina - Veselý Kopec je ve vzdušné vzdálenosti 40 km od obce Bystřice nad Pernštejnem?

Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina se rozkládá v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny. Skanzen Vysočina je tvořen bývalým předměstím Hlinska a několika historickými osadami obce Vysočina

Ke dni 1.1.2016 bylo v kraji Vysočina 704 obcí, z toho se statutem města 34?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území kraje Vysočina evidováno: 2 CHKO, 3 národní přírodní památky, 7 národních přírodních rezervací, 115 přírodních památek a 72 přírodních rezervací?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Bystřice nad Pernštejnem 4 068 mužů a 4 123 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Reklama