Historie obce Vanovice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1176, kdy byla jmenována v listině krále Vladislava II. Jméno obce je patrně odvozeno od jména nějakého církevního hodnostáře nebo knížete jménem Ivan, kterému se dostala do majetku.
Vesnice byla v historii vlastněna mnoha majiteli - a to jak církevními, tak i světskými. Často patřila několika majitelům současně, což nebylo ve středověku neobvyklé.Toto vlastnictví se projevilo i na půdorysu obce, neboť nemá klasický tvar s jednou návsí, ale je to rozšiřující se prostor rozštěpený u kostela ve dvě větve. Dělení obce není pouze fyzické a majetkové, ale i duchovní.
Pro život obce jsou určující dvě církve - evangelická a katolická. Evangelická má v životě vesnice hlubší a důležitější roli. Do roku 1540 byla fara ve Vanovicích katolická, po tomto roce se stala luteránskou. V tomto období byl majitelem obce Kryštof z Hardeku, který byl vyznáním luterán a toto náboženství na svých panstvích podporoval. Luteránská fara se zde udržela až do bitvy na Bílé Hoře. Roku 1622 se stal kostel a fara opět katolický a v tomtéž roce byli nekatolíci z Vanovic vypovězeni, anebo se přeorientovali na katolickou víru. Přesto zůstalo ve Vanovicích i po Bílé Hoře mnoho obyvatel věrných původnímu vyznání a po vydání tolerančního patentu se přihlásilo 35 rodin k evangelíkům a 8 rodin ke katolické církvi.Evangelická církev se ve Vanovicích velmi rychle obnovila a posílila ( již v roce 1782 byla podána k císaři Josefovi žádost o povolení stavby kostela, která byla 31.června vyřízena a už 15. října byl odevzdán prozatimní kostel k bohoslužbě. Roku 1826 se začal stavět nový velký kostel, který byl dokončen za 18 let ). Obec je známá díky tradici školkařství a sadovnictví, již v roce 1863 tu byl založen štěpařský závod.
Dělení se odrazilo i ve znaku obce, neboť rys dělení je typický a určující pro celou historii obce.
