Historie obce Boskovice
Výhodná geografická poloha území dnešních Boskovic umožnila osídlení oblasti od dob pravěku, což dokládají archeologické nálezy. V době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Zemědělství zůstalo hlavní obživou až do počátku 20. století. Ve 13. století po založení gotického hradu vzniká trhová osada pod hradem. První písemná zmínka z roku 1222.
Jako městečko vystupují v písemných pramenech od 2. poloviny 15. století V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence tří synagog, slavné ješivy, ve které působily význačné rabínské autority, rozsáhlý hřbitov z pol. 17. století, lázně atd. S výjimkou let 1398–1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do poloviny 16. století majiteli města i hradu páni z Boskovic, významný to moravský rod. V letech 1547–1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba na náměstí, městských domů, v roce 1698 byla přestavěna synagoga v židovském ghettu, v roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter.
Na konci 17. století získává boskovické panství rod Ditrichštejnů, kteří si budují ve 20. letech 18. století na místo nevyhovujícího hradu, který se pomalu ocital v troskách, nové sídlo, tzv. rezidenci (nyní sídlo Muzea Boskovicka).
Boskovice se považují za město od druhé poloviny 18. století. V letech 1819–1826 přestavbou zrušeného kláštera vznikl empírový zámek, sídlo posledních majitelů panství rodu Mensdorff-Pouilly, kteří převzali boskovické panství v padesátých letech 19. století.
Od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem, rozvíjí se zde z původní cechovní malovýroby kovoprůmysl, obuvnictví, výroba konfekce, stavebního materiálu. Hnacím motorem zprůmyslnění byl zejména podnikatelský duch židovského původu. Po roce 1848 došlo k emancipaci Židů, jež se projevila i vznikem samostatné obce Židovské – města s vlastní samosprávou. V roce 1919 došlo ke správnímu spojení Boskovic s Židovským městem. V březnu 1942 bylo z Boskovic odsunuto židovské obyvatelstvo z města i okolí. Z téměř pěti set transportovaných lidí se vrátilo pouhých čtrnáct.
